Správná preanalytika

Obecně platí, že při analýze biologického materiálu by biologická tekutina (plná krev, sérum, plazma) měla být v nezměněnném stavu, pokud je to možné.

Až 75% všech problémů s nesprávnými výsledky je způsobeno chybami během preanalytické fáze. Přesto je v klinické praxi věnováno málo pozornosti preanalytickým chybám. Chyba preanalytického postupu může způsobit nesprávný výsledek pouze jednoho parametru, aniž by ovlivnila ostatní parametry.

Nejběžnější preanalytické chyby při odběru vzorku plné krve:

1) Chyby při zadávání identifikace pacienta

K záměně vzorků dochází častěji, než by se očekávalo, a nebo jsou vzorky nesprávně označeny štítkem jiného pacienta. Abyste tomu předešli, je nejlepší umístit správný štítek pacienta na odběrovou zkumavku před nebo bezprostředně po odběru. K potvrzení identity pacienta je vhodné před odběrem položit několik otázek, jako je dotaz na jméno a datum narození. Pokud je to možné, povolte použití delta checků , tj. je kontrolní nástroj pro odhalení chyb při identifikaci biologického materiálu, obecně v preanalytické fázi.

2) Odběr krve z centrálních katetrů

Vzorky se běžně odebírají ze stávajících zavedených katetrů, aby byl odběr s ohledem na pacienta šetrnější. Při odběru vzorku ze zavedeného katetru je zásadní propláchnutí katetru.

Pokud není možné pacientovi znovu odebrat krev, je třeba před odebráním vzorku zlikvidovat dvakrát až třikrát plnicí objem katétru.

3) Sedimentace vzorku – nedostatečné množství vzorku nebo nebo velká časová prodleva mezi odběrem a analýzou.

Pokud je vzorek před analýzou ponechán dlouhou dobu a před analýzou není správně promíchán, krev začne sedimentovat. To vede k falešně nízkým výsledkům hemoglobinu a hematokritu. Kromě toho také postupuje metabolismus ve vzorku, glukóza je dále spotřebována buňkami, její koncentrace klesá a je produkován laktát. Může dojít k tomu, že hodnoty pO₂ a pCO₂ nebudou odpovídat skutečnému klinickému obrazu. Proto je bezpodmínečně nutné analyzovat vzorek co nejrychleji a před analýzou jej znovu pečlivě promíchat.  

4) hemolýza

Pokud je vzorek příliš prudce promíchán nebo dokonce protřepán, pokud je aspirace vzorku při odběru rychlá, je-li dlouhá žíla zablokována nebo je po odstranění odběrové jehly či kapiláty kůže stlačena, všechny tyto uvedené chyby preanalytické fáze mohou vést k hemolýze vzorku . Možné důsledky: falešně vysoké hodnoty K⁺, lýza buněk, falešně nízké hodnoty hemoglobinu, kontaminace intersticiální tekutinou u kapilárních vzorků, falešně vysoké výsledky Ca⁺⁺.

5) Přítomnost vzduchových bublin ve vzorku – vzorek neměřit.

Pokud jsou ve vzorku přítomné vzduchové bubliny, nesmí se vzorek vůbec analyzovat, neboť pO2 bude vysoké a pCO2 nízké. Zejména u kapilárních vzorků mohou i malé vzduchové bubliny způsobit signifikantní odchylky z důvodu malého objemu vzorku.

6) Otření první kapky

U kapilárního odběru krve např. z prstu se vždy musí první kapka otřít, aby nedošlo ke kontaminaci vzorku.

7) V případě pochybností o správnosti výsledků vždy zopakujte měření s nově odebraným vzorkem.